Červené světlo, mitochondrie, ATP a deuterie zbavená voda

20.02.2024

Co je deuterium, ATP syntáza, deuteria zbavená voda a jaký vliv na ně má červené světlo?

Otázky, respektive pojmy výše, například„deuterium“,„deuterie zbavená voda“ jsou možná pro většinu z vás čtenářů zvláštní, protože je neznáte, ale jsou důvodem, proč vlastně vznikl celý projekt Mitochondriak!

Zařízení EasyLight Mitochondriak, stejně jako naše myšlenka, se totiž od začátku odlišují, protože se neřídíme pouze trendy. Jdeme vlastní cestou, neustále se vzděláváme a našim „hnacím motorem“ jsou hlavně mitochondrie.

Mocné bakterie, které nám dávají energii pro život a, jak zjistíte i v dnešním článku, také pro nás produkují deuterie zbavenou vodu. 🙂

$EasyLight-Cervene-a-infracervene-panely-Ako-to-funguje-1024x436$

Co se v dnešním článku dozvíte:

Za poslední cca 3 dny, kdy jsme na webu zveřejnili dlouho připravované novinky Mitochondriak 3.0 a viděli váš zájem, jsme také obdrželi na e-mail několik otázek týkajících se základů, jako:

Proč zařízení mitochondriak 3.0 obsahují také 760 nm?
Co je ATP?
Co je deuterie zbavená voda?
Co je deuterium?
Jaká je souvislost mezi světlem a naší hydratací? Opravdu si vodu tvoříme v těle?
V čem se naše vlastní voda liší od té z vodovodu?

Pojďme pěkně po pořádku. Nemusíte se ovšem bát, že bude dnešní článek složitý a nepochopíte ho. Naopak. Vše vám vysvětlíme rychle a laicky a samozřejmě ti, které to zajímá více, na konci naleznou také odkazy na studie či další zdroje.

Také můžete navštívit slovenskou stránku jednoho z našich zakladatelů - Jaroslava Lachkého, který se věnuje kvantové biologii a také mitochondriím již dlouho a na svém blogu rozebírá dopodrobna i tato témata.

Jak naše mitochondrie tvoří ATP a energii:

Co je to buněčný cyklus a jak v něm přeměňujeme přijaté „kalorie“ alias potravu na energii, si můžete pamatovat z našeho nedávného praktického článku o pulzaci. Pokud ovšem ne, nemusíte se bát, protože vám to ve 3 praktických větách hned zopakujeme.🙂

Respirace (nebo i buněčné dýchání) je proces, ve kterém buňky získávají energii rozkladem potravy (tuky, cukry a bílkoviny). Děje se to v organelách, které každý "EasyLighťák" zná a jmenují se mitochondrie. [R]

Mitochondrie pomocí respirace a kyslíku, který dýcháme, rozloží energii z jídla (tedy i cukr či tuk) na elektrony a protony, ze kterých vytvoří ATP, oxid uhličitý (CO2), energii a vodu. [R]

Mitochondria, tvorba ATP, bunkové dýchanie a tvorba deutéria zbavenej vody

Vidíte? I takto jednoduše dokážete porozumět svému metabolismu - vy sníte „velké“ jídlo (nebo rozložíte podkožní tuk), no a vaše mitochondrie z něj odeberou vodík. Ten rozloží na téměř neviditelné subatomární částice, ze kterých vznikne energie, a vy tak dokážete dýchat, přemýšlet, hýbat se a žít.🙂

Co je ATP a jak ho mitochondrie tvoří?

Jak můžete vidět v pár řádcích výše - ATP, CO2 i voda jsou veškeré produkty přirozené respirace našeho metabolismu. Oxid uhličitý je plyn, který vydechujeme a následně jej dýchají rostlinky, které zase vydechnou kyslík. Fotosyntéza versus respirace.

ATP je zase známé jako náš chemický substrát energie. Potřebujeme ho vždy, když se hýbeme, cvičíme, myslíme, trávíme ...

ATP produkuje tělo různými způsoby, ale z cca 90 až 98 % jsou za jeho recyklaci zodpovědné mitochondrie. To znamená, že lépe pracující mitochondrie se odráží i na větším množství dostupného ATP, a tedy na našem lepším výkonu a zdraví.

Zapamatujte si tedy, že když se řekne ATP - musíte si hned vzpomenout na mitochondrie. Mitochondrie nám ATP zajišťují. Pojďme dál.

Tvorba ATP a ATP syntáza jako velký filtr pro metabolickou vodu:

Jak se říká, někdy je lepší jednou vidět než stokrát slyšet (nebo číst), a proto v tomto bodě připojujeme krátké video.

Video je opravdu krátké a stačí si prohlédnout od 2:10 na pár vteřin. Vidíte na něm animaci vnitra mitochondrie, kde se nachází něco, co produkuje ATP (naši energii). To něco je motor, který se jmenuje ATP syntáza.

Jak vidíte, v podstatě se jedná o podobný „stroj“, jako je například vodní elektrárna/turbína. Jen s tím rozdílem, že náš motor je velmi maličký a velmi efektivní. Některé studie dokonce hovoří o tom, že mitochondrie pracují i s téměř 100% efektivitou, když jsou ozařovány červeným světlem.

Když sníme potravu, ta se rozloží na vodík, ten zase na malé subatomární částice (jak víte – elektrony a protony), no a jsou to právě protony, které pak putují přes tento, přírodou promyšlený, stroj jménem ATP syntáza. Když skrze ni protony proudí, roztáčejí ji podobně jako voda turbínu, přičemž produkují ATP a následně i vodu.

Ano, čtete dobře. Vodu. Naše mitochondrie produkují neustále vodu, díky čemuž žijeme. [R] Rostlinky vodu konzumují a živočichové vodu tvoří.

Nicméně, tato voda je jiná než voda, kterou si nalijte například z vodovodu. Tato voda je totiž do velké míry zbavena deuteria.

Co je deuterium:

Vodík je základní chemický prvek, který každý známe ještě ze základní školy. Vodík spalují hvězdy na obloze a také nová, moderní auta. Málo lidí však ví, že vodík "spalují" i naše mitochondrie. Koneckonců, můžete to vidět i na pěkném videu výše.

Nebojte se, nejdeme vás nyní nudit jadernou fyzikou ani ničím podobným. 😄 Chceme jen, abyste měli na paměti, že vodík je základní prvek, který tvoří součást všeho, v mitochondriích jej spalujeme a také tvoří dvě třetiny z vody.

To„H“ v„H2O“ znamená Hydrogen (v překladu vodík).

No a vodík má také svůj těžší izotop. Nazývá se deuterium. Většina lidí ho zná i pod pojmem těžká voda.

* Iluastrace od Veroniky Brezany z blogu Jaroslav aLachkého.

Co dělá deuterium a proč byste se o něj měli zajímat:

Deuterium, stabilní izotop vodíku, je součástí vody a organických sloučenin. V přírodě se vyskytuje běžně. Využívá se například k růstu či ke zpomalení některých chemických reakcí. Po sodíku je to druhý nejrozšířenější prvek v lidském těle. Přestože koncentrace deuteria v organismu je mnohem nižší než koncentrace lehkého vodíku, je známo, že v buňkách s mnoha deuteriem dochází k širokému spektru morfologických, biochemických a fyziologických změn, včetně změn v základních procesech, jako je buněčné dělení nebo energetický metabolismus.

Jak tedy vidíte, samotné deuterium a jeho nadměrná koncentrace v našem těle dokáže ovlivnit i náš metabolismus, a tedy i množství energie, zdraví, či dokonce naše hubnutí/přibírání.

Vám jako laikovi si stačí zapamatovat toto: deuterium je těžký vodík a naše mitochondrie jej za nás filtrují.

Pokud se ptáte jak, odpovědí je ATP syntáza, kterou jste viděli výše. Přesun protonu přes motor je skvělý způsob, jak příroda zařídila filtraci deuteria. Deuterium je totiž větší a těžší a přes motor snadno neprojede.

Co je deuteria zbavená voda:

Jak tedy můžete i na základě těchto pár nádobí vidět, produkce ATP je jen vedlejší produkt mitochondrie. A to i přesto, co říká „mainstream“. Hlavní záměr mitochondrií je totiž produkce vody a filtrace deuteria. Tím, že jej mitochondrie filtruje, následně produkuje to, čemu říkáme deuterie zbavená voda.

Pokud si to chcete i představit, stačí, když pomyslíte na jednoduchý filtr, jaký si lidé instalují na kohoutek. Voda s nečistotami přichází dovnitř, no a filtr, díky svým malým mezerám, propustí jen malé částky a vodu. Stejně funguje ATP syntáza.

Deuterium, které se přiblíží, by mělo být zadrženo, dovnitř do mitochondrie se dostane jen lehký vodík, a tak voda, jakou tvoří čtvrtý komplex v mitochondrii, zůstane zbavena deuteria. Bude to lehká voda.

Voda, která je zbavena deuteria, je následně lehčí, méně viskózní a snáze se dostane do každé částí buňky a hydratuje ji. Takto zůstaneme hydratovaní, zdravější a výkonnější.

V tomto bodě si myslíme, že nejsou potřeba další detaily (určitě se tomu budeme postupně věnovat na blozích i ve videích více a více), ale pokud vás to zajímá více již nyní, doporučujeme přejít na stránku našeho zakladatele Jaroslava Lachkého a na jeho blog, kde se tomu věnuje dopodrobna. O deuteriu má i samostatnou kategorii.

Jak vhodné červené a infračervené světlo podporuje hydrataci a produkci deuteria zbavené vody:

Dostáváme se k závěru, jakým je červené a infračervené světlo a jejich pozitivní a stimulační vliv na vodu a ATP syntázu.

Dnes je již známo, že právě červené a NIR světlo stimulují produkci ATP.

Nejlépe to dokáže právě vlnová délka 670 nm.

Podľe studii se také ukazuje, že právě světlo 670 nm proniká do našich buněk i mitochondrií, kde mění viskozitu vody, čímž zlepšuje produkci ATP, a tedy naši energii. [R]

V čem jsou zařízení EasyLight Mitochondriak odlišná:

Právě na základě lepší činnosti i stimulací ATP tvoří mitochondrie kvalitnější vodu. Naše mitochondrie pomocí buněčného dýchání vodu dokonale filtrují, a čím kvalitněji pracují, čím více ATP tvoří, tím je kvalitnější i naše vnitřní hydratace. [R]

Toto je důvod, proč jsme do zařízení Mitochondriak 3.0 přidali už i 760nm vlnovou délku (a do nového prototypu UV portable dokonce i UV světlo).

LED diody v zařízeních EasyLight jsou navrženy tak, že vyzařují světlo jen při velmi specifických, předem naprogramovaných, terapeutických vlnových délkách světla. Nové EasyLight zařízení Mitochondriak® využívají vlnové délky v rozpětí od 336 po 900 nm, v závislosti na modelu.

Polish_20240219_075302495

Všechna zařízení EasyLight Mitochondriak 3.0 poskytují minimálně 6 vlnových délek, přičemž 3 ve spektru RED a 3 ve spektru NIR, jejichž cílem je ještě lépe stimulovat čtvrtý komplex v mitochondrii a produkci ATP i vody.

I jedna z nejznámějších výzkumnín v oblasti RLT, Tina Karu objevila už dávno čtyři akční vrcholy v červené až blízké infračervené oblasti: 620, 680, 760 a 820 nm, které podle ní patří do absorpčních spekter tzv. "redox aktivních center" cytochromu c oxidázy (jmenovitě - redukovaného CuA, oxidovaného CuB, redukovaného CuB a oxidovaného CuA). [9, 10]