Může být terapie červeným a infračerveným světlem alias fotobiomodulace alternativní léčbou cukrovky a metabolického syndromu?

Zdá se, že ano, protože studie na to poukazují. V dnešním krátkém článku se na toto téma podíváme blíže.

Co vás v dnešním krátkém, ale praktickém článku čeká:

• Jak naše mitochondrie přeměňují cukr na energii?
• Proč nám po jídle cukr v krvi stoupne a jak klesne zpátky?
• Jaké tipy cukrovky známe a proč u cukrovky druhého tipu bývá cukr v krvi tak vysoký?
• Jaký má vliv červené světlo na cukrovku i glykémii?
• Praktické tipy, z jaké vzdálenosti a jak přesně používat své zařízení ke snížení glykémie, respektive jak zařízení využít pro alternativní léčbu při cukrovce?

Světelná terapie alias chromo terapie jako nejstarší léčebná metoda lidí

V první řadě si na úvod připomeňme, že se vám nesnažíme dávat lékařská doporučení. My se věnujeme alternativnímu směru a alternativním řešením, mezi které spadá právě i světelná terapie. Vždyť koneckonců, v roce 2013 publikovala známá výzkumnice Tiina Karu průlomovou studii s názvem - "Je čas zvážit fotobiomodulaci jako ekvivalent léku?" Také není tajemstvím, že světelná terapie patří mezi nejstarší léčebné metody používané lidmi. Byla využívána již u Egypťanů a je historicky známá jako solární či chromoterapie.

No a samozřejmě, k dnešnímu dni již existují tisíce dalších studií, které dokazují benefity spojené s terapií červeným světlem.

Dnes se tedy podíváme na snížení glykémie a využití červeného světla jako alternativu pro cukrovku (diabetes).

Jak se v našich mitochondriích oxiduje cukr (glukóza)

Co je to buněčný cyklus a jak v něm přeměňujeme přijaté „kalorie“ alias potravu na energii si určitě pamatujete z našeho nedávného praktického článku o pulzaci. Pokud ne, nemusíte se bát, protože vám to ve 3 praktických větách hned zopakujeme.🙂

Pod pojmem respirace (nebo i buněčné dýchání) se v biochemii označuje proces, ve kterém buňky získávají energii rozkladem potravy (tuky, cukry a bílkoviny). Děje se to v organelách, které každý "EasyLighťák" zná a které se nazývají mitochondrie. [R]

Mitochondrie jednoduše pomocí respirace rozloží energii z jídla (tedy i cukr) na elektrony a protony, z nichž vytvoří ATP, oxid uhličitý (CO2), vodu a energii. [R]

No co, byly to 3 věty? Vidíte? I takto snadno  dokážete pochopit svůj  metabolismus - vy sníte "velké" jídlo a vaše mitochondrie z něj odeberou téměř neviditelné subatomární částice, ze kterých vznikne energie, a vy tak dokážete dýchat, přemýšlet, hýbat se a žít. 🙂

Teď si to v dalších stručných větách trošku rozdělíme, abyste pochopili, jak nám červené světlo dokáže pomoci s cukrem.

Proč nám po jídle stoupne cukr?

Že naše tělo využívá potravu k tvorbě vody, oxidu uhličitého (CO2) i energie, už víte z řádků výše. To samé platí i pro cukr (glukózu). Také není tajemstvím, že glukózu si naše tělo tvoří dokonce i samo, a to v době, kdy lačníme, spíme apod.

Je však důležité poznamenat, že než se přijatý cukr dostane do mitochondrie a rozloží na vodu, energii a CO2, trvá to určitý čas. Obzvlášť, pokud zkonzumujeme nějaké komplexní sacharidy, jejichž rozhled zabere více času. No a dokud se to nestane, cukr nám zcela logicky zůstane v krvi zvýšený.

Toto je důvod, proč nám po jídle, obzvláště po vysoce sacharidovém, běžně v krvi stoupne cukr. Cukrovkáři to znají obzvlášť dobře, protože si ho v krvi neustále měří a zaznamenávají.

To bychom měli. Nyní však ve vzduchu visí otázka – co se podílí na přirozeném poklesu cukru a udržování jeho stabilní hladiny? Určitě vás nepřekvapí odpověď - mitochondrie.

Jak nám po jídle díky mitochondriím klesne cukr zpět?

Nyní od vás chceme jednoduchou věc. Trochu představivosti. Představte si dřez v kuchyni. Když pustíte vodu, začne téci do dřezu a následně stéká přes odtok ven. Když se však odtok ucpe, voda se ve dřezu začne hromadit. Hladina bude stoupat.

Jednoduché, že? No a s cukrem v krvi je to stejné. Vaše mitochondrie jsou v tomto případě jako odtok, neboť jsou finální zastávkou, na které se cukr metabolizuje. Pokud nepracují správně a energii tvoří pomalu, cukr zůstane zvýšen déle.

Každý si to zvládne ověřit i v praxi. Stačí, když si představíte nějaké zdravé malé dítě či zdravého dospělého, který sní zákusek a jeho cukr v krvi se do pár minut ustálí. Ovšem naopak cukrovkář po takovém dezertu bude mít cukr v krvi zvýšený příliš. Rozdíl je jen v jejich mitochondriích. Zatímco zdravé mitochondrie zvládnou přeměnit nějakou nálož cukru na energii během pár minut, jiné mitochondrie toho schopné být nemusí, takže cukr v krvi zůstane zvýšen dlouho, což může způsobovat problémy, jako je tzv. glykace hemoglobinu (lékaři to měří jako glykovaný hemoglobin).

Teď už však vidíte, že omezování cukru, respektive úprava dietního režimu je jen jedna strana mince. Tou druhou, za nás dokonce důležitější, je oprava mitochondrií. No a právě tady do hry vstupuje červené a infračervené světlo.

Kde do hry vstupuje červené světlo a jaký má vliv na glykémii?

Červené a infračervené světlo pomáhá našim„mocným" mitochondriím lépe fungovat. A lépe fungující mitochondrie zase znamenají lepší tvorbu energie i oxidaci glukózy (cukru). Nejsnáz to pochopíte na naší krásné ilustraci. Vidíte?

Pokud byste to chtěli i trochu detailněji, nabízíme vám ještě další pěkný obrázek. Pochází ze studie, na kterou jste mohli narazit i v nedávném článku o pulzaci, kde je znázorněno, jak červené světlo o vlnové délce 670 nm zlepšuje viskozitu vody kolem motorů v mitochondriích. [R]

Právě proto je červené světlo velmi efektivní i v redukci a stabilizaci glukózy po jídle. Červené světlo má vliv na mitochondrie, které díky němu lépe oxidují glukózu. Glukóza tedy nemá důvod zůstávat v krvi zvýšena dlouhou dobu, což znamená menší riziko glykace i zdravotních problémů. [R]

Reálné studie, které ukazují, že již 15minutová terapie vhodným červeným světlem sníží glykémii až o 27%:

Ve studiích se ukázalo, že červené světlo má schopnost zvyšovat elektrický potenciál mitochondriální membrány, a zlepšit tím produkci ATP. Díky tomu dokáže červené světlo pravděpodobně jako vedlejší efekt zlepšit oxidaci glukózy a korigovat její množství v krvi.

Podle studií se dokonce ukázalo, že již 15minutové vystavení se světlu o vlnové délce 670 nm (40mW/cm2, celkem 36 J/cm2), snížilo stupeň zvýšení hladiny glukózy v krvi po příjmu glukózy o 27,7 % během 2 hodin. Ano, už 15 minut mělo tak obrovský vliv. [R]

V důsledku toho lze použít světelnou expozici 670 nm ke snížení výkyvů glukózy v krvi po jídle. To může snížit škodlivé kolísání hladiny glukózy v krvi v těle, což je hlavní rizikový faktor pro diabetické komplikace i cukrovku. Jinými slovy: terapie červeným a infračerveným světlem díky tomu nabízí bezpečný, neinvazivní a alternativní způsob léčby cukrovky v domácím prostředí.

Na závěr nás ještě čeká praktické doporučení, jak přesně své zařízení EasyLight Mitochondriak používat, ale možná by stálo za to vám nejdříve připomenout staré známé pořekadlo:

"Snídej jako král a večeř jako žebrák!"

Slyšeli jste ho už někdy? Věříme, že ano. Věta je to velmi pravdivá, ačkoli nám v minulosti neřekli proč. Důvod byl vždy červené světlo a jeho absence kvůli západu slunce. Ráno, když slunce vychází, máme přirozeně hodně červeného i infračerveného světla. I proto bychom svá největší jídla měli jíst během dne, kdy jsme i nejvíce aktivní. Avšak večer, když slunce zapadá, ztrácíme i jeho červené světlo, a naše mitochondrie tedy nejsou připraveny na velkou „nálož“.

Praktické tipy, jak přesně využít zařízení EasyLight | Mitochondriak při problémech s cukrem

V našich zařízeních jsme od začátku šli jinou cestou, přičemž jsme do nich schválně dali i světlo o vlnové délce 670 nm. Dokonce je v panelech obsaženo ve větším množství, což má další benefit.

Diody jsou v našich panelech rozloženy v poměrech:

• pro červené světlo (RED) - 630:670 = cca 20:80
• pro blízké infračervené světlo (NIR) - 810:830:850 = cca 10:10:80 (množství diod se liší podle velikosti panelu)

Při jejich poměru jsme přihlíželi k tomu, aby se co nejvíce shodoval s křivkou spektrální absorpce lidským tělem ,a také jsme chtěli zabránit přehřívání tkání, jak to může být u zařízení s rozložením 1 ku 1.

Jak tedy vidíte, při terapii našimi zařízeními dostanete celkem „slušnou dávku“ se 670 nm.

U našich panelů EasyLight, které všechny obsahují 670 nm, dosáhnete intenzity osvícení 40 mW/cm2 při vzdálenosti cca metr od zařízení. Jak jste viděli i ve studiích výše, již 15minutová expozice po jídle měla velký vliv na cukr v krvi.

Pokud vlastníte pokročilejší zařízení 2. generace, na kterém si můžete intenzitu snižovat/zvyšovat podle potřeby, případně zvolit pulsaci, můžete docílit ještě lepšího průniku do tkání a osvěcovat se klidně déle.

Naše závěrečné tipy pro zlepšení glykémie (nejen) s použitím terapie červeným světlem:

• Jezte 2 až 4 jídla denně. Většině lidem budou podle nás postačovat 3, s odstupem alespoň 4 hodiny. Díky tomu bude vaše tělo přirozeně lépe regulovat cukr v krvi.
• Nejezte blízko před spaním. Ideální bude, pokud budete jíst poslední pokrm, když je ještě venku světlo.
• Snažte se během dne trávit vždy alespoň pár minut na přirozeném slunečním světle. Nejlepší je vždy východ a západ slunce, které jsou přirozeně bohaté na červené i infračervené světlo.
• Pokud máte větší pokrm nebo problémy s glykémií, můžete po jídle zařadit terapii červeným světlem. Vyberte si však ověřené zařízení, u kterého s jistotou víte, že má 670 nm a také vhodnou intenzitu.
• Nejlépe uděláte, pokud to spojíte i s pohybem. Dejte si po jídle několikaminutovou procházku venku, na slunečním světle, nebo si po ní dopřejte terapii se svým zařízením.

Náš TIP pro pokročilé biohackery:

Pokud vlastníte panel Office, který je velmi praktický a skladný, případně ještě menší laser, můžete si zařízení nasměrovat na břicho i během jídla a využít tento čas k terapii. 15 minut je průměrná doba konzumace jídla. Pokud jíte déle, aktivujte si pulsaci 292 a 587 Hz a dobu expozice můžete zdvojnásobit. Zabijete 2 mouchy jednou ranou!

**Pokud si nejste jistí, jak zařízení používat, jak jej obsluhovat nebo cokoli jiného, všechny potřebné informace naleznete i v této praktické sekci Nápověda/FAQ.

Zdroje a studie:

1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9632789/
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3643261/
3. https://sk.m.wikipedia.org/wiki/Respir%C3%A1cia_(bioch%C3%A9mia)
4. https://www.researchgate.net/figure/Mitochondrial-nanomotor-A-During-ATP-synthesis-the-rotor-turns-about-9000-times-per_fig1_279965777