Věděli jste, že kvalitní pulsace červeného a blízkého infračerveného světla (tzv. NIR) má i jiné benefity než jen hlubší průnik do tkání?

Důležitý základ o tom, jak funguje pulsace, jste se dozvěděli v tomto našem článku. V dnešním článku se podíváme konkrétně na buněčné dýchání i molekulu s názvem oxid dusnatý. Jak totiž o pár řádků níže zjistíte, pulsované světlo má odlišný vliv na oxid dusnatý než kontinuální svícení, díky čemuž dokáže ještě více podpořit buněčné dýchání, tvorbu ATP, ale také tvorbu metabolické vody (tzv. deuteria zbavené vody). [R]

 Co je to buněčné dýchání (respirace):

Pod pojmem respirace (nebo i buněčné dýchání) se v biochemii rozumí proces, ve kterém buňky získávají energii rozkladem potravy (tuky, cukry a bílkoviny). Rozklad cukrů a tuků zahrnuje glykolýzu, betaoxidaci a Krebsův (Citrátový) cyklus. [R]

Toto dýchání v nás probíhá v k tomu určených organelách. mitochondriích. Mitochondrie, věřím, všichni naši čtenáři znají, protože jsou to právě ony, které byly inspirací i pro naše „Mitochondriaky“! 😊

My nás však nechceme nudit biochemií, a tak jdeme rovnou k věci. Energie z jídla se v našich mitochondriích využívá v tzv. (mitochondiálním) dýchacím řetězci, kde pomocí elektronů a protonů tvoříme ATP, oxid uhličitý (CO2), ale i vodu [R]

Naše mitochondrie tvoří ATP, oxid uhličitý a vodu:

Jak tedy vidíte, ATP, CO2 i voda jsou veškeré produkty přirozené respirace a metabolismu. Oxid uhličitý známe všichni. Je to plyn, který vydechujeme a následně ho dýchají rostlinky, které zase vydechnou kyslík.

ATP je známo jako náš chemický substrát energie. Potřebujeme ho vždy, když se hýbeme, cvičíme, myslíme, trávíme,... Zároveň je dnes známo, že právě červené a NIR světlo stimulují produkci ATP. Nejlépe to dokáže právě vlnová délka 670 nm, což je i důvod, proč jsme ji do našich zařízení zařadili od začátku, a sice  v poměru 80 ku 20 se 630 nm (na rozdíl od konkurenčních značek).

Podle studií se také ukazuje, že právě světlo 670 nm proniká do našich buněk i mitochondrií, kde mění viskozitu vody, čímž zlepšuje produkci ATP, a tedy naši energii.

Poslední věc je voda. Právě na základě lepší činnosti i stimulací ATP tvoří mitochondrie i kvalitnější vodu. Naše mitochondrie pomocí buněčného dýchání vodu dokonale filtrují, a čím kvalitněji pracují, čím více ATP tvoří, tím je kvalitnější i naše vnitřní hydratace. [R]

Kde do hry vstupuje molekula - oxid dusnatý (NO):

Oxid dusnatý (z angličtiny nitric oxide = NO) je přirozeně se vyskytující molekula v těle, tvoříme si ji sami, a je známý jako vasodilatátor. To znamená, že roztahuje naše cévy, díky čemuž nám snadněji proudí krev a máme nižší tlak (menší riziko kardiovaskulárních problémů).[R]

Druhou důležitou úlohou oxidu dusnatého je, že má také vliv na buněčné dýchání (respiraci). Když se dostane do mitochondrie, dokáže buněčné dýchání zpomalit, a tím snížit i produkci metabolické vody.

Zřejmě se teď sami sebe ptáte, proč je oxid dusnatý taková „zázračná“ molekula, která má benefity na srdíčko, když nám na druhé straně zhoršuje produkci vody, že? Věřte, nebo ne, pro naše buňky to má velký benefit.

Podívejme se nejprve na to, jak se oxid dusnatý tvoří.

Jak tvoříme oxid dusnatý (NO):

Oxid dusnatý je produkován díky více faktorům, jako např. nazální (nosní) dýchání, UV světlo, ale také červené světlo. Je to právě červené světlo (670 nm), které velmi dobře podporuje dilataci krevních cév, neboť podporuje tvorbu oxidu dusnatého (NO).[R]

Jak tedy vidíte, jsou to běžné věci, kterých využíváme každý den, jako procházka, dýchání nosem, pobyt venku na sluníčku, červené světlo. Naše tělo tento plyn tvoří téměř pořád. No a zde se dostáváme k „rozuzlení“.

Proč oxid dusnatý v některých situacích zpomaluje buněčné dýchání a produkci metabolické vody?

Oxid dusnatý zpomaluje tvorbu vody v mitochondriích:

Podle studií víme, že oxid dusnatý produkci vody opravdu zpomaluje. [R] Důvod je ten, že to naše tělo občas vyžaduje, protože díky tomu opravuje své buňky. Nazývá se to apoptóza. [R] Jak vidíte, na pár minut denně je to pro nás pozitivní. Ovšem i dobrého moc škodí.

No a je to právě červené světlo, kterého máme normálně v sluníčku nejvíce, které produkci oxidu dusnatého stimuluje, ale zároveň mu zabraňuje zpomalovat buněčné dýchání. Dělá to díky neumožnění navázat se na čtvrtý komplex mitochondrie s názvem Cytochrom C oxidáza (neboli CCO).

To znamená, že když jsme vystaveni vhodnému červenému světlu (např. ze slunce či bezpečného zařízení pro světelnou terapii), naše tělo produkuje dostatek oxidu dusnatého a zároveň tvoří i více ATP a vody.

Pulsované červené světlo podporuje inhibici NO nejvíce:

Už se blížíme k závěru našeho článku, kdy vám ještě ukážeme, proč jdeme od začátku jinou cestou než mnohé podobné značky. My víme, jak pulsace funguje a v čem jsou její velké benefity.

No a jedním z těchto benefitů je, že pulsované červené světlo podporuje ještě větší produkci ATP a metabolické vody, které s kontinuálním svícením nedosáhnete. [R, R]

Podle studií se ukázalo, že pulzní červené světlo může být ještě efektivnější v disasociaci NO ze čtvrtého komplexu mitochondrie (CCO), díky čemuž mitochondrie začne produkovat více vody, a tedy i více ATP.

Při klasickém kontinuálním svícení se NO z CCO odpojí pouze jednou, kdežto při pulsním světle je množství jednotlivých „odpojení“ oxidu dusnatého znásobeno. [R, R]

(Dodatek: Dovolíme si také na závěr napsat jednu malou spekulaci od našeho zakladatele – Jaroslava Lachkého. Podle něj je: „tento efekt pulsace na buněčné dýchání zapříčiněn i tím, že naše mitochondrie oscilují také ve specifických frekvencích a zároveň samy tvoří červené i blízké infračervené světlo.“)

Zda se tato slova potvrdí někdy i studiemi ,nevíme, ale nehledě na přesný mechanismus víme, že pulsace na buněčné dýchání a tvorbu ATP i vody opravdu funguje lépe.

Závěrečné tipy, jak využívat pulzaci:

V první řadě si dobře vybírejte zařízení, které opravdu poskytuje kvalitní pulsaci a výrobci mají to i změřené. U nás tato měření znáte od začátku a můžete je vidět i v tomto videu.

Obecná doporučení při použití pulsace u nás jsou taková:

• 10Hz pulsace - bolesti a relaxace/regenerace (navození pomalých alfa vln) - doporučujeme využít pouze NIR nebo si při zapnutí RED/NIR nasadit ochranné brýle (protože pulzaci uvidíte očima).
• 40Hz pulsace - zejména pro mozek a kognitivní funkce, můžete využít přímo na hlavu (doporučujeme také využít ochranných brýlí, případně zapnout pouze NIR).
• 73Hz pulsace - zejména pro mozek a kognitivní funkce.
• 146Hz pulsace - zejména pro podporu a regeneraci svalstva.
• 292 a 587Hz pulsace - vhodné zejména pro mikrobiom nebo obecně pro regeneraci a hlubší průnik světla do tkání, kostí, fascií, ...

*Doporučujeme módy pulsace střídat, vyzkoušet pár dní jeden, poté druhý a najít, který vám dělá lépe.

Někdo, koho například bolí často záda, bude mít větší užitek z 10Hz pulsace. Jiný si však může zapnout 40 Hz a s panelem si svítit přímo na temeno hlavy či z boku (např. kvůli paměti, učení,....) a jiný zase rychleji pomoci svému střevu a trávení s pulsací 587 Hz.

Zdroje, studie a citovaná literatura:: 

1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9963022/
2. https://sk.wikipedia.org/wiki/Respir%C3%A1cia_(bioch%C3%A9mia)
3. https://www.nature.com/articles/srep12029
4. https://www.wikiskripta.eu/w/Oxid_dusnat%C3%BD_(FBLT)
5. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1011134421000919
6. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5487294/
7. https://sk.wikipedia.org/wiki/Apopt%C3%B3za
8. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17066004/
9. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2933784/